Lov trigonů

5. – 6. deštna 849 k.l.
Albireo

Po pár dnech náročného léčení vyšel z chrámu bohyně Estel Mardok. Zranění z Korathovy hrobky už necítil a zamířil tedy rovnou do zbrojířství, kde si pořídil novou zbroj. Skončil jako vždy, v Hrbaté Koze.
V hospodě bylo nabito a tak se musel Mardok posadit ke stolu, kde už nějaká malá postavička popíjela ovocnou šťávu. Byla celá v černém a i v místnosti měla nasazenou kápi, aby ji nebylo vidět do obličeje. Mardok v něm poznal skřítka a netajil se svou averzí vůči této rase, ale skřítek se k němu jen otočil zády.
U stolu však dvojice neseděla dlouho a přisedl si právě příchozí trpaslík. Na první pohled dobrý válečník ihned spustil, jak se vrací z jihu a kolik už tam pobil hevrenů, nejen mužů, ale i žen a dětí. Na Dursona (jak se trpaslík představil) se začali stáčet oči všech přítomných a hospodský Jarvik jej nakonec požádal, aby odešel pryč. Durson tedy naštvaně odkráčel a vykřikoval, jak nesnáší Svobodná města. Během řeči však vyšlo najevo, že se chystá na trigony, kteří se právě objevili v Tabitském lese vedle Albirea a Mardok se rozhodl, že na ně druhý den vyrazí. Za kůži trigona město vyplácí odměnu 50 orlů, což je víc než lákavá odměna. Kupodivu to zaujalo i skřítka, který se konečně představil (Di Suo) a dohodl se s Mardokem na společné výpravě.
Za nepříjemného deště se dvojice vnořila mezi stromy Tabitského lesa. Dlouho chodili po pěšinách a nemohli nic najít. Ze vzteku tedy začal Di Suo kopat do nejbližší palmy v domnění, že se nějaký trigon určitě schovává nahoře. Jaké bylo překvapení dobrodruhů když se z nejbližšího křoví vykolébal trigon. Bohužel pro ně, stáli k němu zády a neviděli jeho první salvu vystřelených bodlin. Di Suo náhle vyhekl a sesunul se k zemi neschopen pohybu – jeho paže byla zkrs nazkrs prostřelená bodlinou. I Mardok byl zasažen, ale nová zbroj dokázala zmírnit zranění a vytrénovaný válečník dokázal ustát účinky jedu. Okamžitě se vrhl proti trigonovi, ale ten se ukázal jako tuhý protivník. Hbitě uskakoval ranám, ale to Mardok také. Náhle se však vzduch zachvěl a rudý záblesk doslova připekl trigona. Ten sice ještě žil, ale druhý záblesk jej poslal do bezvědomí, ve kterém mu Mardok usekl hlavu. Ohlédl se a spatřil stojícího skřítka, kolem kterého se rozplývala čerň. Sotva stačil Mardok vyslovit uznání, objevil se ve vzduchu zlatě ohraničený, lesklý opalizující ovál, ve kterém zmizeli pozůstatky trigona. Zbyla po něm jen kůže, kterou dobrodruzi vzali a za stále trvajícího deště vyrazili do Albirea.
Cestou zpět na pěšině zahlédli tři trigony, ti se ale vzápětí rozprchli. Nechali po sobě akorát částečně ohlodané tělo Dursona, trpaslíka, který den předtím nadával na hevreny u Hrbaté Kozy. Než jej však stačili ošacovat, vyběhl z křoví úplně stejný trpaslík a když spatřil postavy, strašlivě zařval a chtěl je rozsekat na kusy. V tom mu zabránili tabitští lesníci, kteří byli bleskově na místě. Všechny odvedli za stráží a kapitán Joruk je zvlášť vyslechl. Mardok s Di Suem měli štěstí, že Joruk slyšel od Artena o jejich činech v městské kanalizaci a propustil je. Než odešli, spatřili ještě Gursona, který jim přísahal, že se za bratra pomstí (Durson totiž nebyl zabit trigony jak vypadalo, ale bodnou ranou do zad). Dobrodruzi si ještě vyzvedli odměnu a skončili u Hrbaté Kozy.