3.-4. deštna 851 k.l.
Miram
Obyvatelé Miramu - pozor!
V těchto parných dnech se za hradbami našeho města objevila menší skupina netvorů, známá jako orghisové. Tyto nestvůry připomínají šelmu běhající po zadních, ale nemají na sobě masa, co by se za nehet vešlo. Jejich tělo je celé tvořeno kostmi, neboť jsou výsledkem nečistých, nemrtvých sil. Netvoři byli naposledy vyděni v počtu asi 10 kusů na Radivojovo statku, asi 3 míle na západ od Miramu. Celý statek vyvraždili. Ó Lamiusi, buď k duším zemřelých milostivý.
Zároveň s tímto oznámením se dává na vědomost všem rytířům, žoldákům, bohatýrům a jiným dobrodruhům, že tomu, kdo zbaví okolí Miramu tohoto nebezpečí, připadne nejen čest, sláva a uznání místních obyvatel, ale i finanční odměna, a to 10 almendorských grošů za každého zabitého orghise. Pospěšte dobrodruzi, neboť s každým padlým síla netvorů roste! Ať vás chrání Sedmnáctka!
Z vůle milostivého krále Waldena,
Jorbuk – kapitán městské stráže
prohlášení vyvolávané po celém Miramu
„A to vám povídám, pánové, že to bylo tuze podivný stvoření. Naběhlo to do hospody, vypadalo to jako goblin, to jo. Jen ten kus budru mu zářil uprostřed čela jako Modrý měsíc v noci na obloze. A už si to mašíruje nahoru do patra k elfovi. Já proti těm lesním pánům nic nemám, dokud platí, tak je vše v pořádku. Ale dneska ráno to byla fakt hrůza a nevim jestli si tu toho špičatouchýho nechám, když za nim chodí takovýhle obludy. Protože ten modrej goblin...abyste pánové věděli, tak měl i modrou kůži, ne jako kámen, ale takovou temnější, tak ten goblin za nim přišel, zmydlil jej, až se z něj prášilo, a pak zase, že půjde pryč. Ale co Khar nechtěl, narazil na mě, no a já od něj rovnou „bum“ do žaludku a řeknu vám, že už jsem za život koupil něco ran, ale takovouhle nikdy. Ještě teď sotva stojím. Tak co pánové, další pivo?“
hostinský Varmil v hospodě U Mrtvého hevrena
Choroba magického původu – zatím neléčitelná. Pozn. zkusit odvar rulíku a ohnivce!....Způsobeno plivnutím tzv. „Modrého goblina“ - kámen z něj vyňatý je nazýván měsíčním (báchorka!)....požádat alchymisty o dodání magických substancí.....odvar funguje! (zjistit, co do něj alchymisté přidali!!!)...cena závratná a výroba pomalá.
Poznámky v deníku Siomenova kněze Epfrielda
„Hele říkám ti, že na naší strážnici se teď dějou pěkně divný věci. Starej Jorbuk furt někde lítá a něco řeší a u jižní brány byli ráno nalezený čtyři naši kluci dočista zamordovaný. Mladej Kulim a celá ta jeho parta z Ještěří ulice. Prej modrej goblin či co. Ňákej novej přízrak. Není mi z toho nějak dobře, asi si vyberu volno. A dneska navíc Jorbuk strážím přikázal hlídat strážnici jen s minimální ostrahou? Chápeš to? Co se tady sakra děje?
Strážný Daribor v rozhovoru s bratrem v hospodě U Žoldáka
Občané Miramu!
S lítostí vám oznamujeme, že v dnešních nočních hodinách byl vyhozen do povětří, zatím neznámými pachateli, dům našeho starosty Dragomila. Zahynul nejen on, ale i jeho manželka děti a tou dobou přítomní hosté, z nichž největší ranou je pro nás smrt konšela Orhila, majitele papírny Samulina a zemana Travuše.
V ranních hodinách byl také nalezeno ubodané a spálené tělo kapitána stráží – Jorbuka. Všechny tyto vraždy budou řádně vyšetřeny a viníky čeká spravedlnost. Než budou dopadeni, modleme se za duše zemřelých.
Další vyvolávání v Miramu
„Nevypadáš moc dobře.“
„Můžeš mluvit přímo, Fernete. Viděl jsem smrt už hodněkrát, takže poznám, když si pro mě přijde. Tady máš protijed, sehnal jsem co šlo. A tenhle rapír odnes na strážnici, prosím tě. Předej jej strážným. Co Temní mystici?
„Všechno vyhozeno do vzduchu, nikdo z těch intrikánů nepřežil. Ale zabili Bordura.“
„Škoda ho. Dobrej chlap. No...snad tam ve frontě k Lamiusovu soudu na mě počká. A Fernete...“
„Ano?“
„Zapal tuhle chatrč až budeš odcházet. Chtěl bych, aby Miramský Lišák zůstal nepoznán.“
„Spolehni se.“
„Dí...ky....“
rozhovor v brzkých ranních hodinách, chatrč v Jabloňové ulici číslo 6
„A tenhle rapír nám kdysi přinesl jeden elf. Patřil tajemnému ochránci města – Miramskému Lišákovi. Bylo to ve stejný den, kdy tragicky zahynul náš bývalý kapitán Jorbuk. Zvláštní náhoda, že? No a tady ten baziliščí zub se k nám dostal, když....“
kapitán Jaroslav předvádí exponáty ve své kanceláři
Žádné komentáře:
Okomentovat