Temné dny Krákorce

V pahorkatině Elfích kopců se vynořila část družiny. Danny, Mardok a Diego, přičemž ani jeden z nich neměl tušení, kde se nachází zbytek jejich přátel. Kdo ví, co s nimi orčí skarkroma provedla.
Ze svého postavení na vrcholku jednoho z kopečků náhle zahlédli běžící postavu. Mířila přímo k nim a dobrodruzi už opatrně brali zbraně do rukou. V dnešních dnech bylo třeba mít se na pozoru. Otrhaná postava doběhla až k naší trojici a sotva popadaje dech začala líčit, jak byla přepadena démony, beztvarými stvůrami a o tom, jak zabili jeho přítele. Ve svém zděšeném proslovu se však muž nedostal daleko. Mardok, který si jej už chvíli podezřele prohlížel, náhle zdvihl meč a přiložil jej nešťastníkovi ke krku. Poznal v něm totiž jednoho z lupičů, kteří jej nedávno zákeřně přepadli a okradli. Muž tvrdil, že o ničem takovém neví a přivedl postavy na místo svého děsivého zážitku, ale krom pár hadrů a něco krve, zde nebylo nic. Mardok následně vytáhl dýku a hodil ji otrhanci, aby měl možnost se bránit. Ten ale padl na kolena, přiznal se a prosil o milost. Jelikož ale nevěděl co se stalo se zbytkem Mardokových věcí, byl jím zabit. V poslední chvíli svého vraha proklel, ale Mardok si z toho nic nedělal.
Dobrodruzi se snažili něco vyčíst ze stop na místě činu, ale vůbec jim to nešlo. Danny sice našel keledorský dukát, ale stal se tak terčem atentátníka. Nezemřel však, přišel pouze o levé ucho.
Rozhodli se proto vyrazit do blízské vesnice Krákorec. Ta byla pevně obehnána palisádou a brána byla zavřena. Po ujištění vesničanů, že postavy nejsou krvelační démoni, mohli vstoupit a hned se začli vyptávat starosty co se tu jako děje. Dozvěděli se, že krom blbých pocitů a spousty ukradených šperků vlastně nic. Žádného démona nikdo ještě neviděl a nikdo také neumřel. Pokud tedy pomineme almendorskou jízdní hlídku, která vyrazila vstříc kostějovi v místním průsmyku, ale na takové ztráty jsou místní zvyklí. Přesto se starosta s družinou dohodl, že pokud vyřeší jejich potíže, nějaká ta mince se najde a navíc po dobu jejich přítomnosti je budou živit.
Postavy si s radostí plácli a hned se nahrnuli do hospody U Kostěje, kde se od statného hostinského Aloise nechali obsluhovat až do večera. S plnými břichy se uložili ke spánku, ale o půlnoci je vzbudil vyděšený křik. Celá vesnice byla na nohou, neboť na okolních kopcích pravidelně žhnula světla. Že by démoni mlsně vyhlíželi svou kořist? Ve stoupající panice se navíc zjistila nepřítomnost starého Vyměla Hrubého. Družinka se rozhodla jednat a odvážně vyrazila do noci. Světla se dala do pohybu a zmizela, přesto šli naši rekové dál, až k salaši, kde našli zohavenou a krutě umučenou mrtvolu starce (starý Vyměl). Vybrali z truhly peníze a šli zpět do vesnice, kde místním dali tělo a rozrušenému pastevci sdělili, že z truhly co měl v salaši zmizeli jak peníze, tak i šperky tam ukryté.
Ráno se opět zašli podívat do vzdálené salaše, ale nic nenašli. Dannyho bystré smysly však zvenku zachytili pohyb a proto celá parta vyběhla z chatrče ven. Jaké bylo jejich zděšení, když stanuli tváří k lebkám kostlivců. Byli tři a každý držel velkou dřevorubeckou sekeru. Nastal boj. Kostlivci sice byli pomalí a neohrabaní, ale když se jim podařilo postavy zasáhnout, byly z toho ošklivá zranění, hlavně proto, že z každé sekery po zásahu ještě vyšlehl oheň. Navíc nedbali na zranění a únava na ně nepřicházela. První padl k zemi Diego, když se na něj vrhl kostlivec, od kterého Danny utekl. Ten padl k zemi jako druhý, když se snažil přiběhnout k Diegovi na pomoc. Mohutná sekera pronikla jeho bokem do těla a dílo zkázy dokonal ohnivý výboj. Daniel Stankiewicz, jednouchý zloděj. Byl mrtev.
To už urputně bojující Mardok na nic nečekal. Sice zabil jednu z koster a ta se rozsypala, ale dvě stále stály proti němu. Přiskočil tedy k Diegovi, doufaje, že je stále naživu, zvedl jej a vrhl se s ním do salaše, kde zabarikádoval dveře. Ty nemrtví rozsekali a vešli dovnitř, ale to už byl Mardok i s Diegem na půdičce, kam se kostlivci dostat nemohli. Odešli tedy a vzali Dannyho tělo sebou. Poslední co Mardok viděl bylo, jak jdou ke Kostějovu průsmyku.